Praha funguje jako magnet. Dennodenně do ní míří desetitisíce lidí za prací a stále roste počet těch, kteří se do ní chtějí přistěhovat. Jen do roku 2030 by podle demografické prognózy Institutu plánování a rozvoje hlavního města mohla metropole nabobtnat o 90 až 160 tisíc obyvatel. Aby takový nápor ustála, musí se vypořádat s řadou výzev.
Město bude potřebovat desítky tisíc nových bytů, výrazně vzrostou nároky na dopravu a celkově na kvalitu života. Aby ceny nemovitostí nevystoupaly extrémně vysoko, na silnicích se netvořily dlouhé kolony a historické centrum se nestalo jen územím obývaným zahraničními turisty, je třeba metropoli dál rozvíjet. A to tak, aby se v ní lidem dobře žilo i za dalších deset let. Právě za tímto účelem vznikl Strategický plán – dokument, který mapuje slabé stránky metropole a ukazuje, jakým způsobem na nich zapracovat a město vylepšit.
Klíčovým tématem následujících let se stane již zmíněné bydlení. Ceny vyletěly za posledních několik let extrémně vysoko, a pokud se situace nezmění, hrozí, že se lidé začnou stěhovat za centrum. Řada z nich by v takovém případě do metropole dojížděla, a to by mělo negativní vliv na dopravu. Praha proto v následujících letech musí „odšpuntovat” výstavbu bytů a také se do ní sama pustit.
Letos magistrát na Černém Mostě po dlouhých letech odstartoval výstavbu obecních bytů a v následujících letech je chce budovat v dalších lokalitách. Díky tomu bude schopen poskytnout sociální byty lidem v nouzi, ale také nabídnout levné bydlení obyvatelům zastávajícím potřebné profese, jako jsou zdravotní sestry, hasiči nebo učitelé. Stavět se má především v širším centru na nevyužitých územích. Jedná se třeba o bývalá nákladová nádraží na Žižkově, Smíchově či v Holešovicích. Tam mohou vzniknout tisíce bytů a město přitom nebude muset investovat velké množství peněz do rozvoje infrastruktury. Kdyby stavělo v okrajových částech, muselo by vynaložit výrazně vyšší investice do stavby silnic, kanalizace či zavádění nových autobusových linek.
Vývoj cen bytů v Praze
 |
|||||||||
|
|||||||||
|
 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| Kč/m² |
| 90 000 |
| 80 000 |
| 70 000 |
| 60 000 |
| 50 000 |
| 40 000 |
| 30 000 |
| 20 000 |
| 10 000 |
Staré byty
Nové byty
Zdroj:
IPR, Trigema, ČSÚ
Město musí peníze využívat efektivněji a jasně si určit priority. Potřebuje postavit novou linku metra D, dokončit stavbu Pražského okruhu a také prodloužit tramvajové tratě do nových lokalit. Kvalitnější systém pražské dopravy se odrazí na životním prostředí. Méně aut znamená méně hluku a také méně zplodin ve vzduchu. Na mnoha místech je toho možné dosáhnout, když se podaří vytlačit kamiony na okraj města a přesvědčit řidiče aut, aby dali přednost městské hromadné dopravě.
Více ulic pak bude možné proměnit v městské třídy, kde bude prostor nejen pro auta, ale také pro chodce a cyklisty. Město ale nemůže pouze zavádět omezení, musí hledat řešení problémů a přicházet s alternativami. Řidiči spíše nechají auto na okraji metropole a pojedou do centra pomocí MHD, když budou mít kde zaparkovat. Záchytných parkovišť je však dnes nedostatek. Nutností je začít budovat.
Kolik prostoru je potřeba k přepravení stejného počtu osob?
 |
 |
 |
| Auto | Autobus | Jízdní kolo |
Zdroj:
IPR
Růst počtu registrovaných vozidel v Praze
 |
|
|||||||
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 1961 | 1971 | 1981 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | 2016 | 2017 |
| 1 100 000 |
| 1 000 000 |
| 900 000 |
| 800 000 |
| 700 000 |
| 600 000 |
| 500 000 |
| 400 000 |
| 300 000 |
| 200 000 |
| 100 000 |
Počet vozidel
Zdroj:
TSK
Město nemají být jen domy, auta a proudící davy lidí. Město má žít. Přesto tomu tak na mnoha místech není a Praha se teprve učí, jak toho docílit. Změna již odstartovala. Začalo to před pár lety farmářskými trhy, pokračovalo renesancí pražské náplavky na Rašínově nábřeží, kompletní proměnou prošla také Krymská ulice, která se z místa plného heren a zastaváren transformovala v centrum kultury nejen Prahy 10.
Že ulice nemusí sloužit pouze dopravě, ale také chodcům, cyklistům či kulturním akcím, již Praha pochopila. Jednou z největších akcí v tomto ohledu se stane plánovaná proměna Vinohradské třídy. Architekti a městští plánovači zde výrazně zapracovali na prostoru mimo silnici. Na místě přibudou stromy, lavičky, lepší bude přístup k tramvajovým zastávkám. A podobně se začnou měnit další ulice.
Dřímající potenciál veřejného prostoru
Zdroj:
Manuál tvorby veřejných prostranství, IPR Praha, 2014
Aby Praha žila, musí město život samo podporovat. Strategii v tomto ohledu již vedení metropole má. Nestačí mít pouze hezké ulice. Je třeba nabídnout více a cíleně vytvářet místa, kde se lidé nebudou míjet, ale potkávat. Investice proto musí mířit do kulturních a volnočasových aktivit. Příkladem mohou být investice do sportovišť pro seniory. Praha bude v příštích letech stárnout a je důležité, aby staří lidé nezůstávali stranou společnosti a netrávili čas doma u televize. Aktivní lidé v pokročilejším věku jsou šťastnější a podle výzkumu poradenské společnosti PwC mohou mít mimo jiné významný vliv na růst HDP města.
Věková pyramida obyvatel Prahy v letech 2017 a 2050
Zdroj:
ČSÚ a BURCIN, B., ČERMÁK, Z., KUČERA, T., ŠÍDLO, L. (2014): Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadů náhradové migrace na období do roku 2050. Praha.
Financování kultury ve vybraných evropských městech
| Město | Počet obyvatel | Kultura v rozpočtu města | Celkové výdaje na kulturu | Výdaje na 1 obyv. ročně | Parita kupní síly |
|---|---|---|---|---|---|
| Berlín | 3 421 829 | 2,1 % (20 mld.) | 418 507 415 | 122 | 122 |
| Vídeň | 1 797 337 | cca 1,9 % (12 mld.) | 247 897 045 | 138 | 131 |
| Varšava | 1 735 442 | cca 3,7 % (3,33 mld.) | 111 000 000 | 64 | 119 |
| Praha | 1 262 612 | 2,3 % (2,8 mld.) | 47 526 881 | 38 | 60 |
| Helsinky | 599 676 | cca 2,1 % (5,223 mld.) | 108 750 000 | 181 | 151,2 |
| Drážďany | 536 308 | cca 5,4 % (1,3 mld.) | 71 258 367 | 133 | 133 |
| Bratislava | 414 391 | cca 1,4 % (275,8 mld.) | 4 100 000 | 10 | 15 |
Zdroj:
Ekonomická udržitelnost města: analýza ekonomických dopadů Strategického plánu hl. m. Prahy, IPR Praha, 2016
Město si ale musí najít cestu také k občanským spolkům a iniciativám, které mají v mnoha případech větší potenciál pro vytváření kulturních událostí v Praze než některé tradiční organizace, které jsou čerpají dotace z grantového systému. Podpora přitom nemusí být pouze finanční. Magistrát může některé skupiny podpořit například zvýhodněným nájmem v městských prostorách. Současně je třeba snižovat byrokracii, která často spolky odrazuje od pořádání větších akcí.
Klíčové je zapracovat na lepší komunikaci magistrátu s lidmi, kteří chtějí město sami rozvíjet. Ať už jde o kulturní spolky nebo nadšence, kteří si například chtějí v centru města vybudovat komunitní zahradu. Příkladem, jak se dá zlepšit komunikace, je Pražské kreativní centrum, které magistrát před časem vytvořil v prostoru radničních domů na Staroměstském náměstí. Jedná se o tvůrčí laboratoř, která propojuje aktivní obyvatele, zástupce nevládních organizací a privátního sektoru s politiky a úředníky. Snahou je, aby se zmíněné skupiny na místě společně zamýšlely nad inovativními způsoby, jak z Prahy vytvářet kreativní město. Centrum současně nabízí alternativu k převažujícím komerčním aktivitám v historickém jádru. Podobných projektů bude do budoucna přibývat.
Vztah obyvatel Prahy ke komunitním akcím a komunitě
Mám zájem účastnit se komunitních akcí
| 12 | 33 | 30 | 18 | 8 |
Cítím se být součástí místní komunity
| 13 | 29 | 30 | 19 | 9 |
Určitě souhlasím
Spíše souhlasím
Ani souhlasím, ani nesouhlasím
Spíše nesouhlasím
Nesouhlasím
Zdroj:
Sociologické šetření IPR Praha, 2017
Do Prahy každý rok přijede více než sedm milionů turistů. Díky zápisu historického centra města na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO do české metropole míří lidé z celého světa. V posledních letech však své návštěvy zkracují. Za prodloužený víkend si zvládnou prohlédnout Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí a vyfotit se před Tančícím domem. Praha je pro většinu turistů okouzlující, současně ji však vnímají jako „skanzen“ — muzeum pod širým nebem, kam se stačí zajet podívat jednou za život.
Turistů v hlavním městě rok od roku přibývá. To, že tráví v Praze méně času a soustřeďují se výhradně na oblast historického jádra, s sebou ale přináší řadu negativ. Centrum města se vylidňuje. Lidé si v Praze 1 kupují byty spíše proto, aby je mohli pronajímat prostřednictvím Airbnb, než aby v nich sami bydleli. Místa, kde by se mohly nacházet zajímavé podniky, jsou zabrána prodejci levných turistických cetek. A právě to se musí změnit.
Počet obyvatel Prahy 1 mezi lety 1991 a 2017
Zdroj:
ČSÚ
Praha se nesmí stát jen kulisou pro turisty, kterou tvoří historické budovy a panorama. Cílem je z české metropole postupně vytvořit kulturní centrum Evropy. Místo, které nebude žít pouze z masového turismu, ale začne se soustřeďovat i na návštěvníky s přidanou hodnotou. Aby se to podařilo, je třeba budovat značku. Pořádat mezinárodní kongresy, veletrhy a lépe v zahraničí propagovat kulturní akce. Městu v tomto ohledu může výrazně pomoci mimo jiné výstavba nových prostor, například pro novou koncertní halu, galerii umění či Národní knihovnu. Podobně může zafungovat rekonstrukce a dostavba Kongresového centra u Vyšehradu.
Počet turistů v Praze
| Rok | Počet hostů celkem | Počet rezidentů | Počet nerezidentů |
|---|---|---|---|
| 2012 | 5 726 454 | 806 997 | 4 919 457 |
| 2013 | 5 899 630 | 851 674 | 5 047 956 |
| 2014 | 6 096 015 | 780 961 | 5 315 054 |
| 2015 | 6 605 776 | 890 941 | 5 714 835 |
| 2016 | 7 127 558 | 1 016 796 | 6 110 762 |
| 2017 | 7 652 761 | 1 090 243 | 6 562 518 |
Zdroj:
ČSÚ
Ani na tradiční turisty se přitom nesmí zapomínat. Jednou z priorit Strategického plánu je ukázat zahraničním návštěvníkům, že Praha není jenom Karlův most a Hrad a že stojí za to vydat se i za hranice Starého Města. Pomoci by v tom měla například i Kulturní mapa Prahy, díky které návštěvníci prostřednictvím mobilní aplikace objeví skrytá zákoutí a vydají se i mimo hlavní turistické trasy. Například na výstavu umění.
Z jakých zemí do Prahy jezdí nejvíce turistů
| 800 000 |
| 750 000 |
| 700 000 |
| 650 000 |
| 600 000 |
| 550 000 |
| 500 000 |
| 450 000 |
| 400 000 |
| 350 000 |
| 300 000 |
| 250 000 |
| 200 000 |
 |
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
||||||||||
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||
|
|
|
|
|||||||
|
|
|
|
|
||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Německo | USA | Spojené království | Rusko | Itálie | Jižní Korea | Slovensko | Čína | Francie | Polsko | Španělsko |
Zdroj:
ČSÚ
Každá desátá koruna, která míří do kasy pražského magistrátu, pochází z turismu
Zdroj:
Deloitte
Nejsou to ale jen turisté, kteří v hlavním městě utrácí peníze a dělají Prahu bohatší. Velkým přínosem pro město jsou zahraniční společnosti. Město bude cílit i na ně. Vytvářet lepší podmínky, aby zde rozjížděly svůj byznys, ze kterého může prosperovat celá metropole. Investice do vysokých škol zase přilákají více talentovaných zahraničních studentů, kteří zde mohou zakládat své první start-upy.
Pokud má Praha prosperovat, je třeba v první řadě zefektivnit práci samotného magistrátu. Město těžko dosáhne rychlého progresu, pokud ho v tom bude brzdit byrokracie a těžkopádné řízení města. Jen ve vyřizování stavebního povolení je dnes Česko na 127. místě ze 185 zemí, které každoročně porovnává Světová banka v žebříčku Doing Business. Developerům trvá až deset let, než se jim podaří získat všechna potřebná povolení a postavit bytový projekt. Pokud chce Praha v následujících letech stavět dostatek bytů, bude muset usilovat o to, aby se stavební řízení zjednodušilo a zrychlilo.
Získejte potřebná razítka, abyste mohli zažádat o stavební povolení
Zkuste získat všechna razítka - ještě jste nezačal!
Byrokracie brzdí rozvoj města i v mnoha dalších ohledech. Obyvatelé tráví často hodiny na úřadech, kde čekají, až se na digitální tabuli objeví jejich pořadové číslo. A to často jen proto, aby jim následně úředníci sdělili, že vyplněním formuláře jejich vyřizování nekončí. V řadě západních zemí přitom již komunikace mezi městem a občanem probíhá přes internet. Praha sice v tomto ohledu po letech výrazně pokročila, když nedávno umožnila lidem kupovat si kupony na MHD přes internet bez nutnosti následně docházet k validátoru. To je však teprve začátek a město má v tomto ohledu stále značné rezervy. Pokud se však podaří zjednodušit administrativu a přesunout ji částečně na internet, může Praha do budoucna významně ušetřit. Podle studie poradenské společnosti Deloitte dokonce až 400 milionů korun ročně, pokud bude pomocí aplikací snižovat administrativní zátěž.
Celkové výdaje hlavního města Prahy pro rok 2018 v tisících kč.
| Účel výdaje | Celkem v miliardách korun |
|---|---|
| Rozvoj obce | 1,599 |
| Městská infrastruktura | 6,347 |
| Doprava | 25,184 |
| Školství | 18,215 |
| Zdravotnictví a sociální oblast | 4,692 |
| Kultura a cestovní ruch | 3,277 |
| Bezpečnost | 3,293 |
| Hospodářství | 4,242 |
| Vnitřní správa | 11,052 |
| Pokladní správa | 2,822 |
| Celkem | 80,723 |
Zdroj:
Hlavní město Praha
Klíčovou roli přitom nebude hrát pouze změna způsobu komunikace s obyvateli, ale také změna samotného přístupu. Některé projekty se v posledních letech nedařilo dlouhá léta uskutečnit, protože se nenašla shoda mezi obyvateli, městem a případně soukromým investorem. Řešením je v tomto ohledu hledání shody prostřednictvím diskusí a to ještě před startem projektu. Právě tímto způsobem může město, potažmo investor předejít protestům obyvatel a následnému zdržení celého procesu.
Zcela zásadní se pro město stanou data, jejich sběr a vyhodnocování pomocí moderních informačních systémů. Čím podrobnější data bude mít vedení magistrátu k dispozici, tím lépe bude možné fungovat. Efektivněji půjde například nastavit jízdní řády autobusů či tramvají. Do budoucna bude možné některá data sledovat a rovnou je vyhodnocovat v reálném čase. Takto město výhledově dokáže například rychle identifikovat i menší únik vody z vodovodního potrubí pod povrchem, na který by se jinak nemuselo hned přijít. I to může ušetřit peníze. V neposlední řadě budou hrát data klíčovou roli pro další rozvoj metropole, vytváření koncepcí a tvorbu krizových plánů pro mimořádné události.
Kde je nejvíce státních zaměstnanců
Zdroj:
Ministerstvo vnitra
Město musí v neposlední řadě zapracovat na lepší spolupráci mezi soukromou a veřejnou sférou. Praha je dnes významným centrem vědy, výzkumu a vzdělávání. Soustřeďují se zde dvě třetiny veřejných výzkumných institucí, třetina veřejných vysokých škol a polovina soukromých vysokých škol. Rovněž zde sídlí řada nadnárodních podniků, které jsou aktivní ve výzkumu a vývoji. Podle šetření Českého statistického úřadu je však spolupráce mezi pražskými podniky a výzkumnou sférou oproti jiným metropolím Evropy značně omezena. S vysokými školami nebo výzkumnými institucemi na vývoji inovativních výrobků nebo služeb spolupracuje v Praze menší podíl podniků než v ostatních krajích. Pokud se to změní, město z toho bude prosperovat.
Počet zaměstnanců krajů a hlavního města Prahy včetně státních úředníků
Zdroj:
Ministerstvo vnitra
Všechna města usilují, aby se v nich dobře žilo. Ne ve všech jsou ale politici schopni uvažovat nad rámec svého několialetého mandátu. Praha se před časem zařadila mezi metropole, které chtějí přemýšlet a plánovat svůj rozvoj i s ohledem na delší časový horizont. Proto vznikl Strategický plán, který odhaluje slabé stránky města, pojmenovává hrozby, vytyčuje hodnoty a definuje vizi a cíle. Praha se chce stát evropským centrem kultury. Místem, kam nejezdí svět kvůli minulosti, ale současnosti. Aby toho dosáhla, musí na tom začít pracovat. Nedostatků je celá řada. Obyvatelé se s nimi setkávají v centru města, na sídlištích i v satelitech na hranici se Středočeským krajem. Nyní přichází čas zlepšování. Nebude to snadné, ale Praha si pro tuto hru zvolila strategii. Pokud podle ní bude hrát a přicházet s projekty, které do ní zapadají, stane se lepším městem pro život.